Petře, sezona 2023/24 přinesla několik milníků. Podařilo se obnovit tým dorostu, spustit klubovou appku EOS, nový web… Jak uplynulou sezonu z pozice předsedy klubu hodnotíš?
Sezona přinesla opravdu mnoho nových věcí. Webovky jsou opravdu povedené, hezky zpracované přehledné a pravidelně aktualizované. Co se týká EOSu, je to úspěch na půl. Mládež ho využívá maximálně, přenesla se tam veškerá komunikace, organizování zápasů a tréninků. Všechno je přehledné a na jednom místě. Horší je to u týmu mužů, ti zakořenili ve Faceboku a WhatsAppu a nedaří se je přesvědčit je o výhodách EOSu. Při tom je to jen lenost naučit se něco nového.

Na podzim loňského roku došlo k částečné obměně výkonného výboru, výbor po dlouhých letech opustil místopředseda Vlastimil Janoušek, za jehož dlouhou činnost nejen místopředsedy, ale i správce hřiště, mu patří i od členů klubu velký dík. Novým místopředsedou se stal Michal Novák a výbor doplnil Jakub Sudík. Jak nyní výbor funguje?
Vedení klubu funguje dobře. Názorově jsme si blízcí a máme stejnou představu o směřování klubu. Jsem rád že, Michal i Kuba nahlíží na klub jako na celek, a nejen z pohledu aktivních hráčů. Jen bych byl rád, když by se nám dařilo nové myšlenky rychleji rozvíjet a realizovat.

Ty sám ses stal také správcem hřiště, jak je náročné vše zabezpečit, aby to fungovalo?
Dříve byl správce hřiště na plný úvazek a měl čas zajistit plný servis všem týmům. Od přípravy hřiště, vyprání dresů, uklizení šaten, zajištění personálu na zápasy a mnoho dalšího. Odpoledne po práci se to dá jen těžko stihnout. O to víc mě mrzí, když si toho hráči neváží a berou to jako samozřejmost. Občas jsem z některých hráčů míval pocit, který bych popsal jako: „Já jsem tady od toho, abych hrál, tak po mě nic nechtěj, příspěvky si přeci platím tak co.“ Když na první jarní zápas B týmu na odklizení sněhu dorazila jen trojice hráčů, byl jsem vzteky bez sebe. Všichni si musí uvědomit, že jsme jen volnočasová organizace, kde musí každý přiložit ruku ke společnému dílu, a to bez pokory a vzájemného respektu nemůže fungovat.

Novou rolí pro Tebe bylo i vedení týmu dorostu, kam jsi přešel od žákovských a přípravkových kategorií. S týmem dorostu jste skončili po sezoně sedmí. Jak sezonu hodnotíš a jaké pro tebe byly nejzajímavější milníky celé sezony?
Bylo to zajímavé z mnoha pohledů. Tým to je pestrý od třináctiletých kluků přes šestnáctileté puberťáky, s kterými mlátí testosteron, až po dospělé ženy. Už jen sladit komunikaci bylo obtížné. Každý potřebuje něco jiného a je třeba s ním jinak mluvit. Další výzva byla moje chybějící praxe, kterou jsem se snažil dohnat poznatky ze studia B licence. Dával jsem hráčům hodně prostoru, aby sami tvořili náplň středečních tréninku a hodně zasahovali do systému hry, kterou jsme chtěli předvádět. Mělo to své výhody, ale i nevýhody. Nejvíce vzpomínám na domácí zápas s Pardubicemi, kteří přijeli jako absolutní favorit a my dokázali zápas dotáhnout do prodloužení. Zápas měl neskutečný náboj a skvělou diváckou kulisu. Další milník byl prohraný zápas v Hradci, kde jsme hráli o přímý postup do A skupiny, byla to neskutečná přestřelka, padlo 16 branek. V tu chvíli jsme byli velmi zklamaní, ale s odstupem času musím uznat, že jsme na A skupinu neměli. V počtu, v jakém jsme hráli, by to bylo velmi těžké a každý zápas by hodně bolel. Ještě mě napadá jeden milník. Takový, na kterých chceš co nejdříve zapomenout. Byl to zápas v Hostivaři, kde nás postihl neskutečný kolaps v druhé a třetí třetině. Do teď nevím, čím to bylo, ale na konci na tabuli svítilo 19 obdržených branek.

Velkou akcí na konci června byl Veterán Cup, pod kterým je podepsaný trenér B týmu Martin Motyčka. Jak tuhle akci coby předseda klubu vnímáš?
Pro mě to byl vrchol sezony. Ze setkání starých kamarádů se díky charitativní části stala neskutečná akce s vyšším smyslem, která rok od roku nabývá na rozměrech. Martin do toho vkládá hodně práce a energie. Jsem nesmírně rád, že na tom můžeme pracovat spolu s ním.

Po sezoně v klubu skončilo několik lidí, pauzu ohlásil Filip Červinka, A tým opustil asistent trenéra Michal Kovář, u starších žáků odešel do trenérského důchodu Ladislav Kubíček. Podařilo se všechny pozice pro novou sezonu obsadit?
Realizační tým Áčka bude tvořit Tomáš Friml jako hlavní trenér a hrajícího asistenta bude dělat David Halbrštát. Tomáš věnoval hodně energie jak k hledání nových lidí k sobě do realizačního týmu, tak k hledání hráčů k posílení A týmu. Páteří celého klubu ale zůstávají domácí odchovanci, jelikož ochota dojíždět u hráčů i trenérů klesá. Nadšených cestovatelů jako Lukáš Lajčiak jezdící z Žiliny nebo dříve třeba Pavel Kormunda z Plně je málo.
U starších žáků mám nějaké trenéry rozjednané, ale nechci prozrazovat, dokud si napevno neplácneme. Před Láďou Kubíčkem smekám, prošlo mu rukama na stovky dětí, a jelikož vím, co to obnáší, má můj velký obdiv a vděk.

V červenci na hřišti probíhaly údržbové práce, letos je v plánu navíc také výměna světel. Co všechno se tedy přes prázdniny na hřišti děje?
Probíhají běžné úklidové práce a údržba. Od úklidu ubytování přes údržbu zeleně až po obnovu čar a nátěr branek. Výměna světel se nám o 5 týdnů zpozdila, ale do začátku sezony by mělo být hotovo. Hřiště by mělo také dostat nové ozvučení.

V srpnu pak týden patří hřiště in-line školičce, jeden týden pak klubovému soustředění mládeže, kde jsi ty sám jako jeden z trenérů kempu, které se v Letohradě konají už řadu let a jsou dětmi velmi oblíbené. Jak probíhá tvoje příprava na kemp a je i u tebe oblíbený?
Letos jsem byl dva dny na CTM U13 v České Třebové, kde jsem načerpal spoustu inspirace. Během dovolené poskládám pár tréninkových jednotek a na 19.8. budu připraven. Na děcka už se těším, soustředění vždycky utuží kolektiv před startem sezony.

Jaké jsou plány klubu do nové sezony, případně do dalších let?
Co se týká sportovní stránky, je třeba rozšířit kolektiv trenérů a vedoucích. Dlouhodobě musíme více zapojovat rodiče a z nich rekrutovat aktivní členy klubu.
Další velkou kapitolou je zvelebování areálu. V příštích letech chceme pokračovat ve snižování energetické náročnosti provozu. Brzy bude nutné provést také nátěry konstrukce střechy tribuny. Všechno ale záleží na tom, jak se nám bude dařit shánět finanční prostředky. Další rozpracovanou věcí je autonomní kamera pro live stream zápasů.
Dále bych chtěl, aby se areál více využíval. Po skončení soutěží je na hřišti mrtvo. Měli bychom připravit lepší podmínky pro organizování ostatních akcí. Například nehokejbalové letní tábory, Open Air turnaje halových sportů a jiné akce. Aby se o našem areálu věděla široká veřejnost.

Díky za rozhovor.